Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Mateřská škola MAITREA - výňatky

Sluštice čp. 11, 250 84

H. Hahn:
„Když myslím ve světle,září má duše.Když září má duše,stane se Země hvězdou.Když se stane Země hvězdou,jsem skutečně člověk.“

 1. Identifikační údaje o mateřské škole

Název:  Mateřská škola  a Domov MAITREA, o.p.s.
Zřizovatel: Nadační fond MAITREA
Zakládací listina MŠ MAITREA, o.p.s. byla registrována u Městského soudu v Praze dne 18.9. 2008
Sídlo: Sluštice čp. 11, 250 84

Telefon: 323 607 537 – mateřská škola
              323 606 467 – školní jídelna
              323 607 699 – mateřské centrum

e-mail: t.smolkova@maitrea.cz
            

IČ: 284 51 481
Ředitel: Mgr. Táňa Smolková
Název vzdělávacího programu: Mateřská škola MAITREA

Zpracovala: Táňa Smolková

Školní vzdělávací program byl projednán na jednání správní rady Mateřské školy MAITREA o.p.s. dne 29.9. 2008.
Platnost  dokumentu: Dokument platí od 1.9. 2015, každý rok je průběžně aktualizován

2.  Obecná charakteristika školy

Mateřská škola sídlí uprostřed obce na rozlehlém pozemku se sadem a členitým terénem. Budova je v dlouhodobém pronájmu, součástí areálu jsou ještě dva další objekty, které také slouží potřebám mateřské školy a činnostem s ní spojenými.

Objekt mateřské školy je novostavbou, která byla dokončena v lednu 2010. Jedná se o ekologickou energeticky pasivní stavbu, jsou zde použity pouze přírodní materiály a je vybudována podle zásad feng shui a principů organické architektury, má osázené zelené střechy. V centru budovy se nachází víceúčelový kruhový sál.

Školní kuchyně umožňuje také stravování dospělých – možnost výdeje jídla „u okénka“.

Provozní doba:  7,00 hod – 17,00 hod, celodenní provoz
Počet tříd: 2,  třídy jsou věkově smíšené
Počet dětí: 50 (při zařazení dětí se speciálními potřebami počet dětí ve třídě nižší – Vyhláška o předškolním vzdělávání)

Mateřská škola přijímá děti, které dosáhly k 1.9. příslušného roku věku 3. let a  děti do věku 6 let nebo děti s odkladem školní docházky. Sourozenci jsou umísťováni společně do jedné třídy, pokud si rodiče nepřejí jinak.

Počet pedag. pracovníků: 5 – počet úvazků: 5
Počet provozních pracovníků: 4 (1 uklízečka, 2 kuchařky, 1 hospodář) – počet úvazků: 4

Základní činnosti

Děti přicházejí a odcházejí společně s rodiči, je hezké, mohou-li se ve školce rodiče chvíli zdržet a s dětmi v jejich společenství pobýt. 

Po příchodu do tříd si mohou děti hrát a pracovat v jedné z nabídnutých činností týdne. Společné přivítání a činnosti v kroužku probíhá přibližně od 9:30 hodin. Následuje svačina, převlékání a kolem 10:15 odcházíme ven. Po návratu následuje společná činnost v kruhu (pohádka) a oběd (cca 12:30 – 13:00). Po obědě si mohou rodiče své děti vyzvednout domů, na děti, které jsou zde po celý den, čeká odpočinek. Možnost odpočinku, zklidnění a „vypnutí“ v průběhu dne je pro psychiku dítěte velmi potřebná, má však pro každé z nich individuální formu. Pro nejmenší preferujeme obvykle možnost spánku v postýlce s vyprávěním příběhů a pohádek, starším dětem stačí drobné klidové činnosti na matracích. Ve 14:45 je svačina, společná práce v kruhu, potom volná hra nebo pobyt na zahradě a postupné vyzvedávání dětí rodiči (do 17 hodin).

Svačiny a obědy jsou připravovány v kuchyni a rozváženy do jednotlivých tříd, kde děti stolují. Jeden den v týdnu připravuje učitelka spolu s dětmi dopolední svačinu. Každé ráno učitelka spolu s dětmi  také ještě před společným přivítáním vaří bylinkový nebo ovocný čaj.

Po 17:00 hod je provoz v mateřské školce ukončen – výjimkou jsou pouze rodičovské večery nebo předem dohodnuté akce (přednášky, koncerty apod.).

K vnitřní části celého organismu patří i prostor Rodinného klubu pro rodiče s  dětmi do 3. let. Prostor je maminkám poskytován prostřednictvím pronájmu v době od 9:00 hod do 13.00 hod. Následně mají k dispozici i zahradu, která je v tuto dobu (odpoledního odpočinku) volná. Svačinku si nosí maminky s sebou, oběd mohou maminky odebírat po předchozí dohodě ze školní kuchyně jako cizí strávníci.

Mateřská školka nabízí pro rodiče i děti využití prostor areálu také pro umělecko-řemeslné aktivity (eurytmie, jóga, pletení košíků masáže, textilní dílna – tkaní, práce s ovčím rounem, práce s keramickou hlínou), které jsou v průběhu dne členěny takto:

Spoluúčast rodičů při výchovně vzdělávacím procesu:    

Je samozřejmé, že se rodiče účastní a přímo podílí na chodu mateřské školy – organizace slavností, přítomnost rodičů při narozeninových oslavách svých dětí, uspořádání výročních jarmarků, společné výlety apod. Rodiče si rovněž mohou zvolit formu adaptace svého dítěte, když přichází do mateřské školy, podle jeho individuálních potřeb a možností rodiny. Mohou se účastnit nabízených přednášek i jiných aktivit školky.

Rodiče mají rovněž možnost účastnit se pravidelných třídních schůzek (3x – 4x ročně) a individuálních rozhovorů s učitelkami o tom, jak jejich dítě prospívá a čemu je případně potřeba věnovat pozornost. O těchto rozhovorech vedeme společné záznamy.

V průběhu dne mohou kdykoliv zůstat s dítětem ve třídě a získat tak přímou osobní zkušenost s každodenním životem v MŠ.

3. Pojetí a cíle výchovně vzdělávacích činností ve školce MAITREA  – charakteristika vzděl. programu

Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu v Mateřské škole MAITREA je harmonický rozvoj dítěte předškolního věku s důrazem na oblast citovou a morální. Pedagogické působení vychází z vývojové psychologie Rudolfa Steinera, dále  z dlouholeté praxe v oblasti waldorfské pedagogiky, významně je inspirováno i prací českého reformního pedagoga Ferdinanda Krcha a zakladatele Milíčova domu v Praze Přemysla Pittera.

Vzhledem k tomu, že dítě v předškolním věku potřebuje své síly k rozvoji a upevnění stavby orgánů a své tělesnosti, není naše výchova zaměřena přednostně na rozvoj intelektu. Poskytujeme dětem co nejširší nabídku toho, co rozvíjí vůli, cítění a myšlení a co tyto tři oblasti dává do souladu. Veškerá činnost je vedena vědomím, že dítě musí mít možnost spoluprožívat  a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto učitelka provádí všechny činnosti s dětmi (šije, maluje, peče chléb, apod.), principem je zde výchova napodobováním. Hlavním záměrem práce s dětmi v naší mateřské škole je vytváření bezpečného a láskyplného prostoru plného podnětů pro rozvoj tvořivosti dětí a jejich trvalé radosti ze života. Základní podmínkou utváření dětského společenství v této mateřské škole je respekt k jedinečnosti každého dítěte, jeho individuální svobodě projevu a možnosti volby a rovněž rozvíjení jeho přirozeného nadání, se kterým vstupuje do života. Naše školka podporuje přirozený a harmonický rozvoj dětí v duchovní, duševní a fyzické oblasti a učí děti přistupovat k veškerému bytí na Zemi s hlubokým respektem a úctou.

V oblasti rozvoje vůle je kladen  důraz na poskytování  vhodných vzorů k napodobování, vytvoření spořádaného okolí s pevným životním rytmem jako základem pro vnitřní jistotu a vlastní smysl pro pořádek, pěstování  motorických a tělesných schopností.

V oblasti  rozvoje cítění  nám jde o umožnění rozvoje tvůrčí fantazie prostřednictvím volné hry, pěstování sociálních, kulturních, uměleckých i vyjadřovacích schopností, při malování vnímání barev a jejich vnitřní  podstaty, pomocí uměleckého zážitku z pohádek, přírody, říkadel a písní je dítě vedeno k prožití sebe sama v souvislostech kulturně historických i přírodních.

V oblasti myšlení je naším cílem zprostředkovávat a charakterizovat dětem určité jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i obecných  pojmů na základě osobní zkušenosti, tvořit nevědomě působící zkušenosti a návyky, klást důraz na rozvoj řeči a možnost komunikace. Vést děti ke schopnosti pozorovat a vnímat zákonitosti přírody a vesmíru a plynutí času na základě prožitku lidových tradic, zvyků a rituálů, které poskytují dítěti  poznání řádu a jistotu vyplývající z rytmicky se opakujících známých dějů, a umožňují  vytváření pozitivního vztahu k místu a času, ve kterém se právě nachází. Při práci s dětmi je využíváno všech dostupných poznatků o podstatě lidského života bez jakýchkoliv dogmat a omezení při hlubokém pochopení principů duality a celistvosti.

V oblasti pěstování sociálních kompetencí rozvíjíme u dětí schopnost soucitu, spolupráce, sdílení, sociální sounáležitosti a další vlastnosti, které jim umožní žít trvale v souladu s ostatními lidmi a v souladu s přírodou na této planetě. Rozvíjí u dětí také jejich sebevědomí, sebedůvěru, sebeúctu a kladné sebehodnocení, které jsou východiskem pro možnost prožít život bez pocitu ohrožení a bez strachu.

MAITREA  je školka plná lásky, umožňující dětem prožít sílu osobních vzorů vychovatelů i rodičů a jejich přátel ve vzájemné spolupráci.

4. Principy a metody práce ve školce MAITREA

“Celý život se podobá rostlině, která neobsahuje pouze to, co se nabízí oku, nýbrž uchovává ve svých skrytých hlubinách i budoucí stav. Kdo má před sebou rostlinu, jež vyvinula teprve listy, ví dobře, že se po nějaké době objeví na listnatém stvolu i květy a plody. A již nyní obsahuje rostlina skryté vlohy k těmto květům a plodům.”Rudolf Steiner: Výchova dítěte a metodika vyučování

Chceme-li poznat bytost vyvíjejícího se člověka, musíme vyjít z pozorování skryté podstaty člověka vůbec. To však, co je vnějškově na člověku pozorovatelné, tedy například jeho fyzické tělo, je pouze částí celé jeho bytosti. Můžeme také mluvit o několika článcích lidské bytosti, které však nepřicházejí na svět najednou v okamžiku porodu, ale probouzejí se ve svém plnoprávném působení postupně v několika fázích, které nastávají přibližně vždy po sedmi letech života člověka. Obrazně řečeno, přibližně po sedmi letech se v člověku probouzí nová kvalita, a to po celou dobu jeho života. Naším úkolem je připravit podmínky a pečovat o to, aby probouzení těchto nových článků lidské bytosti mohlo do období dospělosti člověka optimálně probíhat. Narození člověka je tedy teprve prvním krokem ke zrození Člověka. Pro nás je proto důležité, jakou životní sílu tento narozený člověk v sobě bude schopen vyvinout, v jaké kvalitě orgány jeho těla budou schopny po celou dobu jeho dalšího života fungovat (jakou budou mít životní formu), aby mohl být zdravý organizmus zdravým nástrojem probouzející se individuality. V centru naší péče o dítě stojí úsilí o posilování toho, co ještě samo nemá potřebnou sílu, ať už se jedná o oblast fyzického zdraví dítěte nebo jeho ještě křehkou psychiku.  

Dítě jako „smyslový orgán“

Vývoj člověka probíhá ve víceletých cyklech. Každý člověk v průběhu života prochází jeho jednotlivými fázemi osobitým způsobem a v každé vývojové fázi jsou možnosti pro optimální rozvoj rozmanitých lidských vlastností a sil. V období předškolního věku  je dítě zcela v zajetí  smyslových vjemů, schopnost identifikace je v této fázi největší. Dítě má přirozenou potřebu rytmu nejen co se týká  spánku a bdění, klidu a aktivity, ale i opakování pohybu, zvuku a rytmu. Proto je důležité rozdělení dne, týdne, měsíce i roku. Všechno se opakuje v pevném rytmu, střídá se napětí s uvolněním.

S vědomím těchto vývojových zákonitostí jsou organizovány  některé výchovně vzdělávací postupy v naší MŠ v úzké spolupráci s rodinou.

Péče o naplňování potřeb našich dětí

·        Potřeba náležitého přísunu podnětů zvenčí

“…Jako před narozením vytvořila pro fyzické lidské tělo správné okolí příroda, tak po narození se má starat o správné fyzické okolí vychovatel.” Rudolf Steiner: Výchova dítěte a metodika vyučování

Není lhostejné, jak zacházíme s věcmi každodenního života, jak jednáme s ostatními lidmi, jaké postoje vyjadřujeme nebo v sobě neseme. Z tohoto hlediska není podstatné, jaké množství podnětů na dítě působí a kolik poznatků o okolním světě získává, naopak – výchovně nejdůležitější je pro nás  otázka kvality podnětů, jímž je dítě vystavováno a jimiž je oslovováno.

To platí i o tvorbě prostředí, ve kterém se dítě nachází, a o předmětech, které používá při svých hrách. Při vytváření prostoru pro dítě jsme vedeni snahou, aby se dítěti dostalo co nejpřesnějších smyslových vjemů. Takovou službu vykonají hračky a předměty vyrobené z přírodních materiálů. Přírodní materiály jsou původní přirozená informace o světě kolem nás (nezkreslená a nezkarikovaná, lidským působením neproměněná). Hračka z přírodního materiálu nebo přírodnina sama (plody, kousky různých druhů dřev, hedvábí, len) nesou v sobě stále svou životní sílu příjemně oslovující smysly dítěte (tvar, teplo, jemná barva, povrch apod.). Preferujeme právě tuto jednoduchost, čistotu tvarů a organický původ předmětů, zejména v dnešní době plné nejrůznějších náhražek všeho druhu.

Malé dítě se teprve učí orientaci v pro něj ještě neznámém světě a pro jistotu v tomto poznávání působí léčivě, vycházíme-li z přirozených životních situací, z toho, s čím může dítě rezonovat, navázat na předchozí podobnou zkušenost, co může přirozeně prožívat, s čím je svou kulturou bytostně spojeno. Východiskem našich činností se stává přirozené prožívání běhu roku, dějů, které neustále ve svém životě potkává, které jsou vlastně  součástí jeho bytosti, a kdy dítě samo se může rovněž kdykoliv cítit organickou součástí přírodních procesů a proměn během roku. 

·        Potřeba smysluplného světa

 Rytmus a řád jsou dvě věci, které provázejí  člověka i lidstvo od samého počátku jeho existence. Stejně jako dávnému člověku i malému dítěti umožňuje působení    existujícího řádu věcí základní orientaci v prožívání času a souvislostí jevů. Rytmus je potom  projevem tohoto řádu a pohybem  mezi dvěma pólovými kvalitami, vždy od jedné   k druhé a zase zpět. Člověk se setkává s rytmem již v období před svým narozením a potom během celého svého života, rytmus náleží k jeho fyzické existenci, k fungování jeho tělesné i duševní složky (nádech – výdech, spánek – bdění, tep srdce, chůze, akce – reakce v oblasti vzájemné komunikace), souvisí i s jeho životními podmínkami (střídání dne a noci, příliv – odliv,   koloběh roku, koloběh vody, fáze měsíce, zrod – zánik apod.). I dítě vnímá již v době před narozením rytmus matčina dechu, tepu matčina srdce, rytmický proud řeči apod.     

 Rytmus je projevem řádu. Naši předkové vnímali jeho     působení více než dnešní člověk. Přesto, že jejich vnější životní podmínky byly mnohem nepříznivější, oni byli vnitřně vyváženější - byli neseni řádem, rytmicky opakovanými rituály.

Prožitek existence a platnosti řádu věcí, jejich rytmického proměňování a vzájemného podmiňování, dávají pak dítěti v prvních sedmi letech života pocit, že vše má své místo, svůj účel a svůj smysl. A není z tohoto pohledu podstatné, zda nám je smysl věcí aktuálně objasněn v rámci dohodnutých pravidel nebo jej můžeme prožívat jako něco pouze tušeného a působícího skrytě ve slavnostech a jednoduchých rituálech. Jejich prostřednictvím pěstujeme pocit  zasazenosti a porozumění sobě samému

·        Potřeba životní jistoty

Každý, kdo je dítěti nějak blízký, kdo je pro dítě nějak “jeho” – rodiče, vychovatelé, kamarádi, sourozenci, se mu stává vzorem k nápodobě. Právě blízká osoba je tím, kdo dítěti zprostředkovává informace o neznámých skutečnostech světa, kdo mu může dávat najevo, že je zde v tomto ještě neznámém prostředí “svými lidmi” bezvýhradně a bezpodmínečně přijímáno. Dospělí jsou tedy těmi, kdo dítěti bezpodmínečným přijetím vyjadřují důvěru v rozsáhlé možnosti jeho vlastní životní cesty. Je důležité umožnit dítěti napodobování zdravých vzorů. Zde má největší význam, jaký je vychovatel člověk, jaké dojmy dítě jeho prostřednictvím dostane, zdali ho může napodobovat.

Podstatnou součástí snahy o posilování dítěte v jeho důvěře v sebe sama je i skutečnost, že všechny činnosti jsou vedeny tak, aby nebylo nutné provádět v hodnocení srovnávání výkonů dětí. Jediným způsobem hodnocení dítěte a jediným kritériem je pouze jeho vlastní pohyb po cestě, kterou se vydává. Východiskem pro diagnostiku dítěte je pak neustálá snaha o pozorování všech projevů dítěte a jeho aktuální pohody či nepohody.

·        Potřeba vlastní společenské hodnoty

Jsem-li plně akceptován, jsem schopen akceptovat druhé. Věkově smíšené skupiny dětí v naší mateřské škole poskytují vyhovující prostor k širokému sociálnímu učení, vytvářejí přirozenější situace pro střetávání      názorů a potřeb jednotlivých dětí. Umožňují, aby starší pomohl      mladšímu, silnější slabšímu, aby jeden bral ohled na druhého     tak, aby celé společenství mohlo fungovat a každý se mohl     cítit účasten dění v něm. S dětmi pracuje vždy jedna stálá učitelka ve třídě v dopolední či odpolední službě. To poskytuje možnost vytváření si podrobné škály každodenních individuálních setkávání s dítětem a z  toho vyplývající dostačující znalost jeho potřeb, nálady nebo aktuálního zdravotního stavu. V takovém vztahu je pak vytvářen  předpoklad pro to, aby se každé z dětí mohlo cítit ve společném  dění osobně osloveno.

·        Potřeba ”otevřené budoucnosti”

Dnešní doba obecně poskytuje dětem velmi málo možností, aby se mohly prožít jako ti, kteří mohou nějakým způsobem zasahovat do chodu věcí a událostí běžného života. Spíše naopak, děti jsou jakoby neustále v závislosti na momentálních okolnostech, jimž jsou vystaveny a jichž se účastní většinou jako pozorovatelé. Přirozeností dítěte v období prvních sedmi let života však není role pozorovatele, ale tvůrce. Dítě je připraveno měnit, tvořit, zkoušet a hledat nové ještě neznámé prostory a možnosti vlastní realizace. Ne vždy mu ale dnešní svět dospělých ukazuje svou přívětivou tvář. Dítě však ve své přirozenosti chce věřit, že stojí za to absolvovat celou dlouhou cestu životem a naplnit svůj životní příběh. Je tedy základní úlohou dospělého, aby tuto přirozenou touhu pomohl vyživit. Víra v to, že svět je dobrý, je podle Rudolfa Steinera základní  podmínkou toho, aby dítě v této první fázi svého života se vůbec mohlo vydat na cestu. Průvodcem a názorným  potvrzením skutečnosti, že svět je dobrý, je právě ten, koho má napodobit.

Metody a přístupy užívané v naší mateřské škole

Základními metodami práce s dětmi jsou pro nás princip nápodoby, působení kvalitního prostředí a metoda rytmu a opakování:

Vše, co působí na smyslové orgány - s čím si dítě hraje, v jakém prostředí se pohybuje - ovlivní jeho fantazii, tvořivé síly a svobodný vývoj. Dítě v předškolním věku jako by bylo „jedním smyslovým orgánem”, napodobuje (zvnitřňuje) vše, s čím se setkává. Nejedná se pouze o to, co se zjevně děje kolem dítěte, nýbrž o všechno, co může vnímat svými smysly; nejde pouze o vnější, ale i o vnitřní duševní gesta vychovávajícího člověka. Z tohoto hlediska není podstatné, jaké množství podnětů na dítě působí a kolik poznatků o okolním světě získává, naopak - výchovně nejdůležitější je zde otázka kvality podnětů, jimž je dítě vystavováno a jimiž je oslovováno. Je důležité umožnit dítěti napodobování zdravých vzorů. Zde má největší význam, jaký je vychovatel člověk, jaké dojmy dítě jeho prostřednictvím dostane, zdali ho může napodobovat, zdali je dospělý skutečně „naplněn výrazem”.

Totéž platí i o tvorbě prostředí, ve kterém se dítě nachází, a o předmětech, které používá při svých hrách. Proto vybavení a hračky volíme především z přírodních materiálů, které zprostředkují přiměřené dojmy z okolí dítěte. Přírodní materiály jsou původní přirozená informace o světě kolem nás (nezkreslená a nezkarikovaná, lidským působením neproměněná). Hračka z přírodního materiálu nebo přírodnina sama (plody, kousky různých druhů dřev, hedvábí, len) nesou v sobě stále svou životní sílu příjemně oslovující smysly dítěte (tvar, teplo, jemná barva, povrch apod.) Prostředí naší MŠ je útulnou domácností s náladou opravdovosti, čistoty a sebeovládání - prostředí teplé, krásné a milé – potom je taková i dětská hra. Jeho vytváření je neustálým procesem podle měnícího se ročního období a svátků, změn sociálních vztahů dětí, učitelek a rodičů a vývojem osobnosti dětí a učitelek. Blahodárně zde  působí také harmonie barev.

Dítě v předškolním věku se teprve učí orientaci v pro něj ještě neznámém světě. V rámci výchovně vzdělávacích aktivit vycházíme především z přirozených životních situací, z toho, s čím může dítě rezonovat, navázat na předchozí podobnou zkušenost, co může přirozeně prožívat, s čím je svou kulturou bytostně spojeno. Tyto činnosti jsou pravidelně opakovány, stávají se součástí běžných denních rituálů a pro děti zdrojem pocitu uchopitelnosti, přehlédnutelnosti a srozumitelnosti světa.

Významné místo v průběhu každého dne v naší MŠ zaujímá klasická pohádka, která je dětem zpočátku vypravována, později předváděna s loutkami. Pohádka je obměňována přibližně za 2 týdny, což umožňuje dětem hluboké procítění děje ve všech detailech a následné přenesení do jejich her. Stejně důležitá jako obsah je přitom celá atmosféra, ve které se vypráví i naslouchá. Nejvhodnější jsou pohádky  nedotčené civilizačními hledisky účelnosti a užitečnosti. Každé dítě jejich prostřednictvím prožije obrazy harmonie, střety s nebezpečím a porušení této harmonie, i šťastné konce. Pomocí těchto základních pra-obrazů jednání získává vzory a později pochopení pro jednání své i ostatních.

Uspořádání života dítěte v naší mateřské škole

Z hlediska organizace je život v MŠ podmíněn pevným rytmem roku, týdne a dne.

Hlavními ročními slavnostmi  jsou slavnost podzimní rovnodennosti a sv. Martina, v zimě adventní, mikulášská a vánoční slavnost, Tři králové,  Hromnice a ve druhé polovině školního roku Masopust, Velikonoce a  jarní slavnost, čarodějnice, otvírání studánek a svatojanská slavnost. Práce je zde vedena vědomím, že Země je živoucí organismus, který vždy po roce dospěje k témuž bodu. Čtyřem pólům ročních období odpovídají čtyři hlavní roční slavnosti, ke kterým jsou v průběhu roku připojeny další ve snaze uchopit jejich původní význam pro současnost.

Slavení svátků vycházejících z procesů v přírodě i z tradičně vnímaných slavností našeho kulturního prostředí má ve výchově své místo a je velmi důležité pro pěstování určitých zvyků, poznávání obrazů a symbolů. Vše, co učitelka a rodiče s dětmi dělají nebo co děti nechají dělat, je nutno provázet plnou vnitřní účastí.

Během týdne se pravidelně střídají tyto hlavní společné činnosti:

Malování: Při malování se děti seznamují s barvami, nezobrazují však konkrétní předměty, ale prožívají svět barev, jejich vznikání a prolínání. Děti pozorují, jak se jedna barva setkává s druhou, ohraničuje ji nebo se s ní spojuje, jak vznikají nové barvy, nové formy. Svou fantazií v tom vidí to nebo ono. Tak dítě vyvíjí obdivuhodné intuitivní umění kladení barev.Takovéto malování nevede k soutěživosti nebo k obkreslování, ale je psychologickým lékem, který vyrovnává napětí a únavu z jednostrannosti.

Pečení chleba, příprava müsli:  Přípravy pečení chleba se účastní všechny děti. Ráno zadělají společně s učitelkou těsto. Vypracování má na starosti učitelka, děti vypracovávají  za doprovodu písní nebo říkadel malé bochánky. Děti projdou celý proces  pečení chleba i s předcházejícím mletím celozrnné mouky. Svými smysly zde zažijí působení elementů jako jsou  slunce, voda, země i vzduch.

Podobným procesem přípravy pokrmu, při kterém může dítě zažívat uspokojení nad schopností soběstačnosti, je příprava müsli. Dítě na rozdíl od pečení chleba, kde zažívá živý proces přidávání, růstu a kvašení, potravu krájí, dělí a míchá různé druhy ovoce. Všechny tyto činnosti poskytují bohaté smyslové zážitky a jsou i zdrojem nových pracovních a sociálních návyků.

Kreslení:   Při kreslení užívají děti voskové pastely v blocích s širokou měkkou stopou na velkém formátu papíru. Dětské práce nehodnotíme a zpravidla nevystavujeme, jde  o kreslení pro potěšení a ztvárnění prožitků.

Modelování, práce se dřevem:   Základním materiálem při modelování je včelí vosk. Při jeho zpracování si děti pěstují nejen jemnou motoriku, ale i trpělivost, neboť toto zpracování je zdlouhavější než práce s plastelínou. I zde je dána přednost před vysvětlováním nejprve vlastnímu zážitku dětí z práce dospělého, pravidlem při práci je postup od celku k jednotlivostem.

Pohybová výchova: 

Pohybová výchova je zde zastoupena především eurythmií, která je spojením  pohybu se slovem nebo hudbou. Tato činnost léčivě působí na celý organismus, podporuje správný rozvoj vnitřních, životně důležitých orgánů a pomáhá při utváření řečových schopností i při korekci vad ve výslovnosti. Umožňuje dítěti vžívat a vciťovat se do dějů a nálad, které ztvárňuje při zapojení celé smyslové sféry.   Vzhledem k tomu, že eurythmie je zejména sociálním cvičením, je kladen důraz především na volný, přirozený a vydatný pohyb na zahradě nebo na vycházkách. Do programu lze zařadit podle zájmu rodičů i jiné druhy léčebně pohybových aktivit.

Zpěv zde není pojednán jako samostatná řízená činnost. Zpíváme při každé příležitosti, zpěv doprovází umělecké činnosti, pohádky, uvádí kreslení či pečení chleba, je přítomen i při ranních hrách a poledním odpočinku.

V prostoru tříd mohou děti využít nabídky dalších činností v koutcích aktivity (kuchyňka, obchůdek, zvýšené dřevěné patro, starožitná postel pro možnost individuálního odpočinku a relaxace v průběhu dne), které si budou moci volit podle svých individuálních zájmů a potřeb. Z hlediska celkové výstavby dne a rytmu činností je žádoucí, aby byla zachována  podmínka rovnováhy mezi volnou hrou dětí pro rozvoj jejich vlastní iniciativy a mezi společnou činností skupiny vedené učitelkou.

Průběh dne je veden snahou o rytmické střídání činností, při kterých dítě může zcela svobodně projevovat svou individualitu a jedinečné zaměření své osobnosti, prožívat své první sociální role a získávat počáteční sociální zkušenost, a činností, ve kterých zažívá sílu společenství, v němž se nachází. Členění dne je tak organickým celkem, ve kterém je dítě neseno jistotou rytmického střídání činností, v nichž se dokáže snadno orientovat a jejichž smysl přijímá stejně přirozeně jako existenci střídání spánku a bdění nebo vdechu a výdechu.

  7,00 hod –    9,30 hod          volná hra dětí a činnosti podle dne v týdnu
  9,30 hod –  10,00 hod         společné činnosti v kruhu (prstové hry, básně, písně, pohybové hry, povídání,     hádanky, vyprávění)
10,00 hod – 10,30 hod         svačina
10,30 hod – 12,00 hod         pobyt venku
12,00 hod – 12,30 hod         pohádka
12,30 hod – 13,00 hod         oběd
13,00 hod – 14,30 hod         odpolední odpočinek
14,30 hod – 15,00 hod         svačina
15,00 hod – 17,00 hod         volná hra dětí

5. Vzdělávací obsah

Obsah činností v průběhu roku je uspořádán do jednotlivých celků, které vycházejí tématicky z ročních svátků. Každý ze svátků tvoří jeden blok, který umožňuje prostřednictvím tradičních přírodních a křesťanských obrazů, rituálů a praktických činností prožít určitou konkrétní skutečnost nebo naplnit výchovný cíl.

Stručná charakteristika jednotlivých bloků:

Václavská slavnost – obraz podzimu jako období sklizně úrody a počátku procesu odumírání života v přírodě (rovnodennost – znamení Vah – obraz rozvažování).

Sv. Michael a sv. Václav jako symbol boje s těmito silami (odvaha, statečnost, rozhodnost, schopnost čelit překážkám a nebezpečí)

Období adaptace dětí na život MŠ

Činnosti: básně a písně s motivy kamene, železa, vydatný pohyb venku, běh, překonávání překážek a terénních nerovností, lezení do výšky, sbírání a mletí obilí na mlýnku, první pečení chleba, pohádky vyjadřující souboj, odvahu k překonání sil zla.

Martinská slavnost - prožitek zkracujícího se dne prostřednictvím tradičních lidských činností uprostřed kruhu blízkých lidí, prožitek vzájemnosti, společenství, tepla v lidských vztazích. Sv. Martin jako symbol lidského soucítění, vzájemné pomoci a  úcty.

Činnosti: básně a písně s motivem světla a lucerniček, drobné činnosti v kruhu kamarádů – tkaní na rámu, vyšívání, praní a česání ovčí vlny, výroba martinských lucerniček a světýlek z dýní, závěsné pohyblivé objekty z přírodnin nebo papíru, venku hrabání listí, pohádky vyjadřující motiv dělení, obdarování.

Advent - prožitek nálady adventního času - zamyšlení, tajemství, cesta k porozumění druhému člověku, vnitřní ztišení jako prostor pro druhého, Vánoce jako symbol příchodu nového života po období odumření (návrat Slunce, zrození světla z temnoty noci).

Činnosti: činnosti podporující myšlení – cvičení jemné motoriky, úklid – nastolování pořádku a řádu ve věcech, básně a písně s adventním obsahem a později vánoční koledy, vyprávění a poslechové činnosti, pečení cukroví (formování, vykrajování, válení, lití), výroba vánočních přání, ozdob a řetězů ze slámy, drobné dárky, dětská vánoční hra, hádanky.

-         postupné budování jesliček (po týdnech: minerály, rostliny, zvířata, lidé), poslech adventních příběhů, pohádky s motivem očekávání.

Masopust - Nový rok jako symbol optimismu a nové perspektivy,  prožitek vrcholného období zimy v jeho tradičním pojetí jako období začátku pronikání životních sil z nitra Země na povrch.

Masopust jako symbol živelnosti – cesta sebevyjádření, seberealizace, pocitu dostatku („hodování”) a radosti, podpora nápadů a experimentování, prožívání různých rolí, soutěžení.

Činnosti: básně a písně o zvířátkách, masopustní říkadla, zvukové experimenty – hra s tóny i rytmem, dramatizace příběhů, vyrábění masek a papírových panáků, smažení koblih, barevné mozaiky a mandaly, navlékání skleněných korálků, vločky z hedvábného papíru, výroba kalendářů – plánování budoucích činností, dostatek volného pohybu povzbuzujícího dýchání a krevní oběh, odlévání svíček ze včelího vosku, krmení ptáků nebo zvířat, pohádky s motivem hojnosti nebo s náladou působení skrytých procesů v přírodě.

Jarní slavnost - rytmizace, opakování, hledání vnitřního řádu v období všeobecného vnějšího pohybu a  změn v přírodě (rašení, bujení).

Velikonoční zajíc jako symbol altruismu a překonání vlastních potřeb, vejce jako symbol nového života, proutí jako symbol proudící životní síly.

Činnosti: poznávání a pozorování probuzené přírody pohyb, tradiční dětské činnosti a hry,  básně a písně o jaru, práce na zahradě – úprava záhonů, vysévání květin a zeleniny, splétání proutků, otloukání píšťalek , cvrnkání kuliček, výroba ptáčků z vizovického těsta nebo ovčí vlny, zážitky s vodou, zdobení velikonočních kraslic, pečení tradičního velikonočního pečiva,  nové ztvárnění prostor MŠ, pohádky vyjadřující životní sílu a odhodlání, odpuštění a obětování.

Letnice – prožitek vztahu k nejbližší osobě (svátek matek), starosti o ni, pocitu péče o ni,  poděkování.

Otvírání studánek – královničky jako symbol uvolnění léčivých sil Země vnitřním očištěním, pták jako symbol svobodného ducha a svobodné vůle.

Činnosti: básně a písně o maminkách nebo  vztahu k někomu blízkému nebo se vztahem k otvírání studánek a elementárním bytostem, vyrábění drobných dárků pro maminky, v dílně výroba lodiček z kůry stromů nebo větrníků, sbírání bylin, holubičky z papíru nebo včelího vosku, pečení svatodušního koláče, pohádky vyjadřující motivy probuzení, osvobození, sebeuvědomění.

Svatojánská slavnost - prostřednictvím sběru léčivých bylin a péče o zahradu a své okolí prožitek síly vrcholícího období léta v jeho plnosti forem před počátkem působení sil útlumu v přírodě, nálada obratu, proměny Sv. Jan jako symbol zralosti a obratu – kvalitativní změny v přírodě i v nitru člověka (nejen já, ale i druzí).

Činnosti: básně, pohybové hry a písně s letní tematikou (motivy tance, ohně, slunce - byliny, víly), lisování rostlin, vytváření herbáře, pletení věnečků, pečení svatojanského koláče, pohádky o vílách, čarování, slunci, moci přírodních sil .

6. Podmínky a organizace

Prostorové podmínky

Charakter budovy:

a) budova MŠ:

- centrální hala, v hale s nachází pec na pečení

- z haly vstupy do prostor jednotlivých tříd (přes šatny dětí, šatny dospělých a  sociální zařízení pro děti i dospělé), vstup do kuchyně a do kanceláře školky, sborovna

- v každé třídě kuchyňská linka pro výdej pokrmů a  prostor pro stolování dětí, u každé třídy je herna

- ložnice pro odpolední odpočinek (asi 15) dětí

- sál v prvním patře – prostor pro výuku eurytmie a jógy a odpolední klidové  aktivity dětí

- prostor kuchyně – přiléhá sklad potravin, tři komory a sociální zařízení pro zaměstnance kuchyně. Kuchyň slouží i pro cizí strávníky –  (do 20 strávníků), výdej do přinesených nádob

b) budova  pro setkávání maminek:

– prostor pro Rodinný klub (rodiče s dětmi do 3 let), pokojík pro lektory vzdělávacích kurzů, popř. pro stážisty

c) k areálu školky patří také domek  pro umělecko řemeslné aktivity dospělých (rodičů):

- místnost pro činnosti při kterých je potřeba vody (malování, modelování, keramika), místnost pro práci s vlnou a textilem (česání, tkaní, předení)

- místnost pro práci se dřevem a proutím

- před každou třídou je venku prostor pro hry dětí s pískovištěm

- zahradní domek pro uskladnění hraček a zahradního nářadí

- přístřeší pro ustájení zvířat (ovce, pes) s výběhem

- prostor pro pěstování zeleniny a bylin

Personální podmínky:

Ve školce pracují čtyři učitelky a ředitelka, tři mají plnou kvalifikaci, z toho jedna učitelka studuje Ped F v Hradci Králové a dvě si doplňují vzdělání. Tři z učitelek také studují víceletý seminář waldorfské pedagogiky a absolvovaly  praxe v zahraničních i českých waldorfských mateřských školách. S dětmi pracuje také několik hodin týdně pan učitel, zejména v oblasti řemeslných činností. Ten absolvoval dvouletou praxi v sociálně terapeutickém centru ve Švýcarsku.Všichni se individuálně dále vzdělávají v oblasti waldorfské pedagogiky formou samostudia.     

Psychosociální podmínky, životospráva:

Prostředí školky a tříd je příjemné a působí rodinným dojmem. Je vybaveno dostatečným množstvím hraček a pomůcek z přírodních materiálů, veškeré zařízení je vyrobeno a povrchově ošetřeno ekologicky šetrným způsobem. Hračky jsou umístěny v otevřených policích a proutěných košících tak, aby k nim měly děti snadný přístup. Protože jsou třídy věkové smíšené, jsou ve třídách hračky pro děti různých věkových skupin. Rovněž i některé nabízené činnosti umožňují starším dětem samostatnější zapojení do života školky, především v sebeobslužných a výtvarných činnostech. Ve třídách je také prostor, kde mohou děti v případě potřeby odpočívat.

Pro práci s dětmi nevyužíváme multimediální techniku.

Mateřská škola poskytuje pestrou stravu odpovídající zásadám racionální výživy, respektuje při stravování individuální zdravotní hlediska dětí. Jídelníček konzultujeme s rodiči a zajímáme se o stravovací zvyklosti v jednotlivých rodinách. Děti se účastní přípravy svačin, úpravy stolu před i po jídle a k jídlu je jim poskytován dostatek času. V průběhu dne se mohou kdykoliv napít, k dispozici mají neslazené bylinné a ovocné čaje nebo přírodní ovocné šťávy. Přednostně jsou nakupovány produkty ekologicky šetrného zemědělství.

Odpolední odpočinek – malé děti odpočívají v postýlkách, velké děti mohou odpočívat kratší dobu na matracích v sále v prvním patře budovy a pak jim jsou  individuálně nabídnuty klidové činnosti.

 

Celý Školní vzdělávací program je k nahlédnutí v kanceláři školky.